30. - 31. 8. 2003 Mastňácká Vltava

Je neděle 4.5.2003 chvíli před polednem a naše parta sedí na Pískárně. Dáváme řeč s místním bufetářem na téma povodně a oprava kempu. Kupodivu je již téměř vše opraveno a kemp je plně funkční. Při konzumaci výborné fazolové polévky a dotazu: “Chatky jsou v pohodě?” slyším strohou odpověď: “Jo!”. V tom okamžiku dostávám jeden ze svých potrefených nápadů, které se většinou musí okamžitě realizovat. “Uděláme mastňáckou Vltavu?!?” ptám se a trochu oznamuji. “Jasně!” “To myslíš vážně???” slyším odpovědi a vidím protažené tváře. Asi většina nevěří, že to myslím vážně. Proč ale ne? Celý rok jezdíme pod stan, cpeme se dehydrovanou stravou a tady jsou suché chatky, bufet, hospoda, záchody, sprchy,... Prostě paráda, jdu do toho...

Tak a je to tady, akce je úspěšně rozjeta. Je nás do 6 chatiček a navíc nějací zbabělci pod stany. Využíváme vody, která je trochu nadlepšena díky MS v raftingu na Čerťácích a tak jsme spokojeni. Cesta z Vyšáku příjemně utíká, lidí je málo, bufety bez front, prostě paráda. U tří veverek dáváme grůček, klobásu, kafe a místní specialitu “Veverčí kulky”. Za půl hoďky pokračujeme do Rožmberka kde zcela záměrně, k nelibosti ostatních účastníků akce, míjíme místní hromadu hospůdek. Vysloužil jsem si tím hlasité protesty a tak nezbývá než zastavit U Fíka. Smažák, pivčo, svárčo,... Tyto a další pochutiny dolaďují dobrý pocit z míchaných vajíček k snídani. Po 45 minutách vyjíždíme na poslední kousek tratě a za několik desítek minut jsme na Pískárně. Zbabělci rozdělávají oheň a my Mastňáci jdeme do místní putyky doladit formu a hlavně nasát teplo. Počasí přeci jenom nic moc.

V neděli ráno prší a tak odkládáme odjezd o hodinu. Parta má nevodácké myšlenky na kulturu v Krumlově, tak že trochu manipuluji dav a na vodu nakonec pár lodí přeci jenom vyráží. Dnes nás čekají jezy v Krumlově. Vlk svoji dnešní jízdu vzdal a já si beru kajak místo něj. Od Pískárny do Krumlova to kupodivu docela frčí a tak jsou jezy před námi raz dva. Na prvním krumlovském (pod pěší lávkou) se Jirka pokouší získat důvod pro koupi nového kajaku. Bohužel marně. Lamináťák to vydržel a tak shání nějaký jiný vhodný jez k jeho budoucí likvidaci. Na druhém jezu (za mostem u skleňáku) předvádím ukázkové podcenění situace. Dávám špatný náklon a práskám se 1 metru nad šlajsnou. Jen tak tak se stíhám poskládat pod kajak a už drhnu nosem o podlahu šlajsny. Chvíli bublám pod šlajsnou ve vlnách a nakonec zvedám s úsměvem a výrazem: “To bylo schválně. Aby jste se nenudili...” Všichni mě věří a tak jedeme v pohodě dál. Cestou dávám mastňácky řízek (müslli tyčku) a už hurá do šlajsny v podhradí (nad Jelení lávkou). Všichni odvážlivci ji sjíždějí v pohodě. Jenom Jirka se chvíli topí. Nakonec se mu ale podaří vyprostit zaklesnutou nohu z kajaku a vyčerpáním těžce usedá na kámen. Nebo že by další důvod pro nový kajak??? Já taky nedopadám nic moc. Pomalu dva měsíce jsem neseděl pořádně v kajaku a tak 10 min. dovádění ve vlně vyřazuje moje zadelní svaly na několik dní z provozu. Ani jsem nevěděl, že tam nějaký mám.

Na závěr dáváme pizzu jak vrata, scházíme se s pěší částí výpravy. Slibujeme si akci zopakovat příští rok. Jenom si nemyslete, nebude mastňácká. Vymyslíme zase nějakou jinou blbost.

Jícha
Bravurní průjezd prvním jezem

Ve dvou je větší legrace

V jednom nuda

Čím víc tím líp

Občas to loď zatopí

Občas se něco musí skočit

Ale hlavně je pohoda
Copyright SK Zlíchov Praha 2003-2010, email: info@skzlichov.cz