14. - 17. 4. 2006 Velikonoce

A je tu "Velký pátek" a my jedem do Orlickejch, na vodu..Ale protože ještě v týdnu vypadalo, že vody moc není, část z nás si přibalila i běžky. Celý to bylo ze začátku tak trochu organizačně komplikovaný. Nakonec první auto - Zuzky, Jana a já vyjelo od loděnice jako první, ostatní byli prací povinní a odjížděli až později. Cesta proběhla bez problémů (!!), GPSka nás zavedla až k cíli ;-) Další dění pátečního večera a noci radši moc popisovat nebudu, prostě jsme se postupně všichni sešli…

Ráno nebylo vůbec jednoduchý, vstali jsme asi v 9 a po snídani vyjeli na Tichou Orlici, neměla žádnou extra vodu, ale jeli jsme. Řidiči převezli auta a 12 barevných lodiček se vydalo do peřejí, kamenů a tak ;-) Vzhledem k tomu, co se dělo na vodě další dny, moc si toho ze soboty nepamatuju, takže to nebudu vokecávat. Po Tichý Orlici jsme ještě přejeli na Divokou,na "Litickej oblouk". Tady už bylo vody víc, cestou jsme si celkem hezky zablbli na vlnkách a válečkách. Večer se hrálo na kytary,ale spát jsme šli docela brzy.

V neděli jsme se jeli podívat na Říčku a na Zdobnici. Říčka měla vody akorát. Nasedli jsme asi 5km pod městem Říčky v O.H. Rozdělili jsme se na dvě skupiny po 6, protože podle informací tu nemělo být moc vracáků a hlavně nějaký stromy přes řeku. Zatím co první skupina jela po vodě dolů, šli jsme se Zuzkou a Janou prohlídnout vrchní úsek z Říček. Prošli jsme asi 2km, potok byl moc pěknej,ale my byli uplně promočený, protože okolo bylo dost sněhu. Hořejšek jsme nakonec stejně nejeli, protože uplně nahoře jsme zjistili, že asi nebude voda. Takže jsme jeli asi 3km, kde byla jedna neprůjezdná kláda, ostatní se daly projet, někdy líp,někdy hůř. Zastavit se nad nimi taky dalo, taky někdy líp a někdy hůř. Jinak je to ale krásný potok, taková hezká WW2 v hezkém údolí. Od soutoku se Zdobnicí zbývají ještě další 3 km k autům,ale už utekly rychleji, než na Říčce. Nakonec jsme jeli ještě dál, už všichni, ale názvy měst a vesnic si bohužel nepamatuju :o) Jen vím, že tam kde jsme končili bylo fotbalové hřiště a dalo se převlékat v suchu na tribuně, protože lilo jako z konve.

Cestou domu (do školy, ve které jsme byli ubytovaní, v Králíkách) jsme ještě zastavili nařezat si proutky na pomlázky. Když jsme vynosili věci z auta, Kuba zjistil, že podcenil hlídání svých proutků a že je nemá. Později se přiznal Zub, že je schovala :-) Ale Kuba už tyhle "zneuctěné" proutky nechtěl a šel si nařezat jiný. My ostatní jsme si zatím upletli pomlázky v místnosti s ping-pongovým stolem, pohoda, klídek, nikdo nás nerušil… Ale když jsme chtěli odejít, bylo zamčeno! Tak to se holkám povedlo, zamkly nás v místnosti, kde jsme měli akorát nože, pomlázky, asi 4 piva a rádio… Tak jsme si pustili rádio a vymýšleli hlouposti.. Kromě těch pár věcí se tu ještě sušilo nějaký hydro. Kohosi napadlo, že bysme ho mohli zabalit zpět do loďáku a přibalit k němu ještě pár litrů vody. Za chvíli už bylo krásně zabalený, v loďáku plnym vody. Pak jsme seděli, kecali a přemýšleli, jestli nás tam nechaj i přes noc, jestli Kubu pustěj zpátky dovnitř nebo jestli ho nechaj venku… a tak… Asi po hodině nám odemkli.

A tak začalo vymýšlení, kam schovat pomlázky, aby nám je do rána nevzaly. Zkoušeli jsme okapy, smetáky, hasičský hydranty, zářivky, obrazy, skříně… co koho napadlo. Holkám srabácky začli pomáhat nějaký malý kluci, prej to vzali jako bojovku, hledání našich pomlázek :-/ Teda fuj! Ale našli jen dvě, naštěstí jsme měli nějaký do rezervy, takže žádnej problém ;-) Pak Kečup hrál a hrál a hrál a najednou byla 1.. tak jsme uznali, že bysme mohli jít už spát a zalezli jsme.

Ráno asi v 8 mě vzbudil Kryplík když vstával na záchod,ostatní se taky probudili, tak jsme vyndali pomlázky a šli zkrášlit holky. Tentokrát na nás neměli ani štětku ze záchoda, ani kýble vody, ani nějaký šílený voňavky, ale naštěstí jen lahve s dírou ve víčku. Jo, mokrý jsme trochu byli, ale od vrbových proutků jim to nepomohlo :-)

Ke snídani jsme měli mazance, beránky a tak. K obědu pak spoustu barevných vajíček… Dost Velikonoc, taky chcem ještě na vodu. Jedem k Zemský bráně na Divoký Orlici. Stoupla voda! Ale jako fakt dost, tolik vody jsem tady nahoře ještě nikdy neviděl. Samotná brána je sjízdná, ale je to tak slušná WW3-4. Natěšený nasedáme do aut a jedem ještě asi o 3 km výš. Tam zatím co čekáme, až se převezou auta, vymýšlíme kraviny. A tak máváme na auta šprajdama, děláme vlnu…a tak..a pak jsme si taky všimli, že kousek od nás teče potok. Malej, v navigaci, ale valí. Prohlížíme úsek až do Orlice, půjde to, jen pod mostem je taková peřejka, ale pohoda, tak ww2.

Ptal jsem se člověka, co u toho má barák, jestli neví, jak se ten potok jmenuje, ale nevěděl, takže jsme udělali prvosjezd možná bezejmenného potoka ;-) Ne, jméno asi měl, jen fakt bohužel nevim jaké. Ale prvosjezd to možná byl. Orlice měla prostě krásnou vodu, proud měl celkem sílu. Protože teče po hranici, jezdili jsme chvíli v Polsku a chvíli zase v Čechách. Cestou byla jedna kláda, která se ale dala vlevo podjet. Když jsme dojeli k Zemský bráně, vylezli jsme z lodí, vzali házečky a šli zjistit, kudy teda pojedem. Dole jsme byli čtyři u házeček, někteří u válců, kamenů, jiní jako chytači až dole.

Panorama

První jel Ája s Radkem. Bohužel jsem byl až dole a neviděl jejich jízdu. Prej první válec u takovýho toho esíčka u nájezdu nastřelili přímo a svíčkovali, jinak pohoda. Předal jsem házečku Radkovi a jdu nahoru já s Kryplikem. Koukáme na esíčko nad prvnim válcem, říkám si, že by se možná dalo jet doprava a válec objet. Nevim, jedu na Igu a nejsem si jistej, jestli to stihnu… když kluci na Wigách to nedali. No, uvidíme. Při pohledu shora to vypadá jako nemožný, tak teda nic no, říkám, že asi pojedu rovnou do něj.

Jedu první, Kryplik hned za mnou. Ale těsně před esíčkem vidim, že to doprava asi stihnu, tak najíždím skrz vracák a válci se krásně vyhýbám. Martin v pohodě za mnou. Takže jsme ani fotografkám, ani záchraně a ani divákum, kterých se na břehu během chvilky nahromadilo opravdu kupa, neukázali ani svíčku (v mém případě možná spíš airbackloopy a cartwheely ;-) Obrovskou žumpu (u který já tvrdil, že se z ní dá vyjet a Zajíc, že ne) jsme taky objeli a spokojeně jsme přistáli u břehu.

Kryplík zůstává v lodi, aby případně lovil plovoucí z vody, já jdu na místo Zajíce. Říkám, že horní válec se dá jet uplně bez problémů zprava. Tak Kečup se Zajícem jdou nahoru k lodim, ale co to? Plave obrovská kláda. Všichni sledujem, jak si užívá v peřejích. Ale žumpa jí asi rozhodila a tak se zasekla přímo napříč přes řeku, odhadem tak 15cm pod vodou a průjezd v podstatě znemožnila. Nebo ne znemožnila, ale sakra hodně zvedla riziko, protože kdyby někdo zaplaval v žumpě nebo kdekoli jinde, dost pravděpodobně se o kládu zasekne… A o eskymování ani nemluvim. Chvíli nato ještě koukáme, ale nakonec uznáváme, že ne, že to nemá cenu.

Tak ostatní přenášej a nasedaj až dole. Jsou tu krásný peřejky, vlny na blbnutí, vracáky. Jízdu si opravdu užíváme. Cestou je jeden jez, dole je dost vejvar s válcem, ale nalevo to jde. Na kraji se dá do válce i najet (a teda i vyjet :)) tak chvíli blbnem a jedem dál. Pak vidíme na levý straně vodopád. Tak ze 2 metrů tam padá opravdu celkem masa vody do Orlice. Vytéká z tunelu, takže sjet asi bohužel nejde… Když je to tak, tak aspoň Kryplík najíždí pod to. Voda mu špičku Mága zamáčkla do vody jako nic a pustila ho. Jedu se taky osprchovat. Rozjel jsem se asi trochu moc, narval jsem Igo pod padající vodu a celého mě to zamáčklo pod vodu! (říkali i ti, co to viděli "zvenku") Jenže jsem začal mít takovej ten nepříjemnej pocit, jako když vám začne týct na nohy.. Ajaj, asi nevydržela šprajda. Jasně že ne, na hladinu se lodi vůbec nechce. A tak po chvíli koukám jen já, loď zůstává pod vodou. Ne, přeci nevylezu, zase by mi to brali jako krysu. A tak se snažim s plnou lodí dojet ke břehu. Docela to jde, rychle vylévám a jedem dál.

Chvíli se nic neděje, ale jen chvíli. Pak Radek vidí pořádnej vracák za skálou. (ještě) Radostně se rozjíždí a najíždí do vracáku. Ten mu na chvíli celou loď sežere, pak se myslim nějak prásknul a zvedá. Nedaří se. Voda ho převezla přes kamennou hrázku ve vracáku. Pořád zkouší zvedat, ale furt mu to nejde. Všichni už se těšíme na krysu, fandíme mu a držíme palce. Opravdu po celkem hodně pokusech krysí a mává na nás pádlem s jednim listem! Byl to čistej zlom, prostě ulomil list a jen trubkou nebyl schopnej zvednout ;-)) Tak jede jako na singlu s pohodlným sezením. Prej žádnej zázrak. No,aspoň že se mu list ulomil tady a ne až na Korsice.

Asi 3 km pod Zemskou bránou je takovej stupeň, bejvá tam vlnka s válečkem na surfování. Dnes tam byla vlna s válcem na rodeo! Fakt skvělá, krásná, ukázková. Radek se ven trochu hrabe,asi mu chybí druhá lopatka. Ostatní si tam najíždíme a blbnem, je fakt úžasnej. Spiny se dělaj uplně samy. Jen nájezd po vyplivnutí je dost problém, aspoň na malý lodi :-(

Za zatáčkou u mostu máme auta. U aut se rozjíždí divoká diskuze, co dál. Pár by nás chtělo ještě blbnout ve válci, jiní by radši dali ještě jinou řeku. Nakonec někdo jede pro auta,někdo jde blbnout a zbytek dělá diváky a fotografy. Po chvíli už nás "nebaví" jen blbnutí v jednom, a tak pózujem na skupinových fotech, točíme spiny ve dvou a tak, je to paráda. Kajaky se dají rozskákat naprosto lehce, takže blunty jdou taky. Jezdíme asi hodinu, ale ke konci už nám dělá problémy dojet ke břehu, jsme dost utahaný. Když přijeli s autama, jdem se najíst a rozhodnout teda, jak to bude dál… Nakonec zůstáváme všichni na playspotu, hurá :o) Zajíc nás naložil s loděma na vlek a jedem z5 k válci. Děláme kraviny další hodinu a půl a ve tři, utahaný a vyčerpaný končíme a razíme na cestu do Prahy. Ještě jsme potkali Dronťáky u pumpy, jinak jsme pospávali, prostě klasická cesta domu ;-)

Tomáš
Příprava na vodu

Rozjíždíme se

Blbneme

Válečky

Na kládě

Jezík

Přízrak na břehu

Blbneme

Juchů

Olé

Cáká to

Skladiště lodí

Vlnečka

Menší žumpa

Makám, makám

Ale dojel jsem

Natáhnout se

Když je nás víc, nebojíme se vlka nic

A jedém

Svíčka

Nefoť mě

Pádlo odhazuji v dál

Pádlovat? Zbytečné!
Copyright SK Zlíchov Praha 2003-2010, email: info@skzlichov.cz