Velikonoce 2009

Už nevím ani kolikáté společné to byly... Ale opět se vyvedly.. Po letech jsme se vrátili do Orlických hor, do osvědčené ZŠ v Králíkách..:-)

Ještě chvíli před odjezdem to vypadalo, že budeme brát spíš lyže, ale počasí se nakonec umoudřilo, sníh roztál a Punťa vysvitnul.. No, co vám budu povídat.. Nakonec jsme nevěděli co jet dřív :-)

První den

Po prohýřené noci (zdaleka ne jediné :-) ) jsme si vybrali krajinovku na Divoké Orlici - voda pro všechny, se super sjezdíkem na Zemské Bráně a surfovací vlnkou na konci jetého úseku.

Ten z vás, kdo bude tvrdit, že jezdí na vodu jen kvůli vodě samotné tak kecá... Vždyť co je lepšího než dojet úsek, vyvalit se na slunce, otevřít pivko a relaxovat (nebo také zevlovat :-) ).

Samozřejmě, pokud má kamarád či kamarádka narozeniny, tak nesmíme opomenout ho řádně vymáchat :-)

No... A jelikož nejsme jen vodácí, ale máme rádi i kulturu, tak jsme se cestou zpět do Králík zastavili na malou exkurzi v jednom z četných tamních bunkrů. Zde nám bylo vysvětleno, kam se chodilo spát, čůrat, s kým si kdo střídal postel a v neposlední řadě i to, k čemu tam vlastně bunkry sloužily :-))

Po večeři, při které se obzvláště vytáhly holky s jejich „jarníma bramborama“ (doufám, že mě Zuzka nezbije :-) ) už nezbývalo nic jiného, než se věnovat popíjení, halekání a plánování vody na další den..

Druhý den

Budíme se do sluncem zalitých Králík :-) a po snídani plné beránků, mazanců a podobných velikonočních dobrot se vydáváme na řeku Moravu. Horní úsek nejedou Pavka s Bendou a tak po malých výpočtech, zdali se s Yukonem v korytě vůbec otočíme sedáme do gumáka já se Škworákem :-) Řeka byla úplně super, gumák projel v pohodě (když pomineme drobné karamboly za které samozřejmě nemohly naše (ne)schopnosti, ale spíše error v komunikaci (znáte to.. já objedu kámen z prava, ty z leva..:-) ) a ani ostatní neměli sebemenší problémy. Ovšem veselých momentů byla celá řada.. Ája poznal, že laminátku do pravého úhlu nelze ohnout aniž by se drobně narušila struktura lodi a Zuzka Trnková st. zase to, že ne všechny válce jsou určené na rodeo :-)

Po příjezdu do Hanušovic jedna část vybalila žvanec a my, „extrémů“ chtiví jsme se vydali na nejhořejší část Moravy psanou jako WW III – IV. Výlet nabral doslova expedičních rozměrů ve chvíli, kdy jsme zjistili, že auto výš skrz sníh neprojede :-) Dali jsme lodě na ramena a zbytek holt došli :-) Toho dne jsem trochu litoval, že mám kraťasy :-) Nicméně úsek byl moc fajn, ale snesl by více vody. Jak to zhodnotit? Takovej vostřejší Vavřinečák :-)

Pak už zbývalo jen dohnat zbytek party a připojit se k nim na splutí řeky Krupá. S Ájou a Janou jsme svezli auta a pak už jen čekali :-)

Po opětovném shledání nezbývalo nic jiného než naložit věci a vydat se zpět do Králík.

A co večer? Lucinka slavila své kulaté narozeniny, pletly se pomlázky, pilo se a hodovalo.. A kdyby nepřišlo ráno tak se nejspíš hoduje doteď :-)

Třetí den

Ráno bylo trochu krušné, bicí soupravy v hlavách nejednoho z nás, pomlázky na zadku nejedné z nich..:-) Po úklidu interiéru, zaplacení a poděkování za poskytnutí opět bezchybného ubytka jsme se vydali na Divokou Desnou. Cesta byla trochu náročná, neboť každé ze tří aut mělo v sobě jedince (někdy jich bylo i víc), který si cestou musel odskočit.. (tzv. přestávka na nadýchání :-) ), ale po přijatelné době jsme do Koutů dojeli. Nicméně úsek plný jezů s velkými válci v navigaci nebyl nic pro nás a tak jsme popojeli o kousek níž, na úsek, který si všichni kromě Zuzky st., Radka a mě vychvalovali. Výše uvedení se obětovali a i s vidinou rizika konfrontace se zákonem se ujali převozu aut.

Skupinka vodomilů dorazila záhy a jelikož čas byl přijatelný, tak jsme vyrazili opět do Koutů, tentokrát na soutok Divoké a Hučivé Desné. S Radkem a Honzou jsme se nechali vyvézt až k přehradě (pravda, naše auto jsme napřed museli povýšit do kategorie dopravní obsluhy :-) ) a tam jsme nasedli na úsek WW III – IV. Pěkné to bylo... Kdysi jsem to viděl za sucha a řikal jsem si.. to by šlo... teď jsem to viděl za mokra a chvilkama jsem si řikal... No, psát to tu nebudu, ale každý z vás si to domyslí :-)

Voda, která sypala docela z kopce a byla proložená průskoky a kaskádami nás doopravdy dostala.. Těšim se, až se na tuhle říčku někdy vrátíme :-)

No... A tím se blížíme pomalu k závěru..

Ono už pak totiž nezbývalo nic jiného než zabalit, navázat a vydat se na dlouho cestu směr Praha.

A co napsat na závěr? Asi tentokrát nic :-)

Ahoj Jakub
Fotky na www.kuba-micka.cz
Fotil jsem já a Zub a Lucka
Copyright SK Zlíchov Praha 2003-2010, email: info@skzlichov.cz