Děsně brzký vstávání (hlavně po děsně pozdním návratu z Krausberry),
děsně dlouhá cesta, děsně moc lidí, děsně studená voda... Proč já vlastně
na ten děsnej kajak jezdim?
I když byly branky tentokrát děsně lehký, stejně jsem je děsně zvorala.
To škvrně Zub si dovolilo jet líp, což se jí děsně vymstí:o)
Děsně nezodpovědně jsem si vzala foťák do lodi, ale tak děsně rychle jsme
to mastili, že jsem ho ani na těch nejděsnějších místech nestihla vytáhnout:o/
Tomu se říká děsně akční reporting:o)
Druhej den ve Veltrusech pro změnu děsně málo vody a Vraník s Luckou chtěli
zůstat jen děsně krátce. Tak jsem musela zbytek dne prospat, páč jsem
byla stejně děsně hotová. Prostě zase jeden děsně krásnej víkend:o)
PS: Jícha s druhou partou fotit na vodě stíhal a tak nějaké fotečky přeci
jenom jsou.