25. - 26. 2. 2006 Klínovec
Povídání sjezdařů
"Nezaspat srazík, je základ příjemného víkendu s námi!" tak tohle heslo by si mohli členové SK Zlíchov vzít za své. A opravdu poslední únorový víkend se vydařil, neboť jsme včas dorazili k odjezdu na jeden z dalších (a věřím, že ne posledních) skvělých lyžařských zájezdů.
Odjezd byl z tradičního a nám již dobře známého parkoviště nad Hlavním nádražím v sobotu 25. února v 7:15. Nikdo nezaspal, všichni měli vše potřebné s sebou, takže jsme mohli celí natěšení vyrazit směr Karlovy Vary. Cestou někteří z nás dospávali brzké ranní vstávání a jiní se starali o to, aby ani na chvilku nebylo v autobuse ticho. Asi po hodině cesty, jsme zastavili u "sámošky", kde jsme doplnili zásoby. Dámy z prodejny neskrývaly své nadšení, když jsme místním vykoupili téměř všechno čerstvé pečivo.
Okolo čtvrt na jedenáct jsme dorazili k cíli, na Klínovec. Přivítalo nás krásné slunečné ale zároveň větrné počasí a 180cm sněhu. Prostě idylka! Jediným zklamáním byla ztráta Pandovy čepice a zoufalé hledání něčeho, co by připomínalo záchod. Po potřebných přípravách, jako je nazouvání přeskáčů, naražení kulichů, důkladného namazání se opalovacím krémem a nezbytnou svačinou, jsme vyrazili na sjezdovku. Potěšily nás dobře upravené sjezdovky všech druhů (od těch jednoduchých modrých až po strmější černou), nová třísedačková lanovka a 9 rychlých vleků. Počasí v sobotu bylo opravdu vydařené a tak jsme při občerstvovacích pauzách nastavovali tváře sluníčku jak jen to šlo.
Na 16:30 byl naplánován odjezd do Jáchymova, kde jsme měli být ubytovaní. Jáchymov je zvláštním město, které ve své době bylo jistě bohaté a plné života, dnes vypadá docela jinak. Lázeňská část města je nová a hezky opravená ale, druhý konec města působí vybydleně a tak trochu strašidelně. Naše ubytovna byla něco mezi. Při prvním pohledu na ni se nedalo skrýt naše mírné zděšení. Naštěstí nás přivítala milá paní správcová se svým hlídačem a ubytovala nás v čistých, nově opravených, prostorných pokojích. Všichni jsme podnikli hygienické a kosmetické úpravy a vyrazili do místní restaurace na něco dobrého a teplého do žaludku. Tam nás mile překvapila širokoúhlá televize, protože v té době hráli Češi hokejový zápas o bronz na ZOH v Turíně. S plnými bříšky, nalezenou Pandovou čepicí a krásným pocitem ze získané medaile na olympiádě, jsme se mírně ochmeleni vydali zpátky na ubytovnu. Někteří, zmoženi únavou, šli do hajan a ostatní si ještě užívali nočního života.
Nedělní ráno si pro nás připravilo malé nemilé překvapení. Netekla voda! A to v celém baráku. Naštěstí na čaj jsme měli vodu v lahvích, a na všechno ostatní jsme si rozpustili sníh. Nakonec všechno dobře dopadlo a v 9:07 jsme vyráželi opět na lyžovačku. Bohužel sluníčko se nám v neděli schovalo za mraky a z těch mraků se po celý den sypal čerstvý prašánek. Ale nebýt takového ošklivého počasí asi bychom si těžko užívali téměř prázdné sjezdovky, minimální fronty u vleků a skvělou kvalitu sněhu.
Po celodenním lyžování jsme se unavení a vymrzlí sešli všichni v 16:00 u autobusu a vyrazili směrem k domovu. Cesta ubíhala rychle a za pár hodin jízdy nás přivítalo Hlavní nádraží v Praze. Tady náš výlet skončil, ale pocit spokojenosti z prožitých zážitků a touha po dalších podobných akcích v nás zůstává až do další zimy.
Byl to super víkend a děkujeme Martinovi i ostatním členům SK Zlíchov,
že máme možnost se k nim připojit.
Povídání běžkařů
25. a 26. 2. se uskutečnil zájezd oddílu SK Zlíchov s odjezdem v 7 hod od Hlavního nádraží v Praze. Krásný žlutý autobus s šikovným řidičem nás dovezl až na vrchol Klínovce v Krušných Horách. Slunečné počasí a teplota mírně pod nulou nás provázely celý den. Posádka autobusu se rozdělila na sjezdaře a běžkaře.
S běžkařskou sekcí jsme se vydali pod vedením Dana po Krušnohorské magistrále s cílem ubytovna v Jáchymově. Pavlovi se cestou podařilo rozprášit děti s pekáčem, sestřelit postupně cizího běžkaře a našeho Evžena. Vedení pro zpestření převzal Ájík. Protáhl nás přes Abrtamy a Mariánskou až do cíle. Cesta však byla čím dál méně sjízdná, někdy i těžko schůdná (viz Tomášovo naražené pozadí a rozpadlé brýle). S nastupující tmou klesala nálada v mužstvu. Při nočním pochodu Jáchymovem potěšil alespoň pánskou část srdíčky označený servis Cindy. Z bloudění městem nás vysvobodil Humpa okolo 19 hod a tím ukončil naše trápení. Kluci večer počítali délku výletu a vyšlo jim asi 40 km, ale tvrdí, že se přepočítali. Horský vůdce Ája se celou cestu tvářil, že má všechno pod kontrolou! Nakonec přiznal, že se mu to "trochu vymklo". Zbylou energii jsme využili na návštěvu hospody. Přenocovali jsme v čistých, vyhřátých, pohodlných pokojích. Sprchy s teplou vodou zpříjemnily večer.
Ráno narušil drobný problém - přestala téct voda, jen ve sklepě ubytovny hladina stoupala... Krátce po 9. hodině jsme opustili Jáchymov. Náladu všech účastníků pozvedla vrácená částka 50,- Kč za nedostatek vody.
Dorazili jsme opět na Klínovec, tentokrát na parkoviště pod sjezdovkami. Hory nám ukázaly svoji druhou tvář - sníh, vítr, přituhlo.
Vyrazili jsme s Danovou skupinou. Tentokrát naplánoval okruh přes Meluzínu traverzem okolo Klínovce. Pohodlně stíháme návštěvu občerstvovárny i odjezd autobusu v 16 hodin.
Vydařený zájezd s příjemnou společností skončil okolo 19. hod opět u Hlavního nádraží v Praze.
Čiháci
