Nevím, co bych vám popsal na tomto krásném výletě organizovaném Markétou a Luckou. Vím jen, že byl krásný i přes některé nepřesnosti, které nám sice v závěru prvního dne vadily, ale nakonec jsme to přeci jenom přežili.
Tak tedy první den ráno, ani už nevím v kolik, ale bylo to asi kolem čtvrt na sedm, jsme se sešli Na Knížecí, kde jsme měli hledat vzkaz, který se měl údajně nacházet někde v místech, kde byla žlutá popelnice na plasty.
Tento vzkaz tam už bohužel nebyl. Ale i přesto jsme zvládli bez návodu a úkolů nastoupit do autobusu a odjet do ……. Tam jsme vystoupili, našli vzkaz a plnili úkoly. Po splnění těchto nápaditých úkolů jsme vyrazili na cestu směrem do Hříměždic.
Cestou tam jsme měli spoustu dalších zajímavých a zábavných úkolů např. kutálení kotrmelců z kopce, ale další úkoly jsou na dlouhé povídání a všechny si je už nepamatuji. Když jsme dorazili do Hříměždic svázaní provázkem, protaženým rukávy, nalezli jsme další úkoly, ale šipku, která nám měla ukázat směr chaty, kde jsme si měli podle plánu odložit batohy, jsme nenašli. To mělo za následek, že jsme celou krásnou vyhlídkovou cestu, která byla celá dlouhá přibližně 25km,šli s batohy, ale to nám, jak všichni zúčastnění víme, nevadilo. S batohy jsme si dali pěknou okružnou cestu z Hříměždic do Hříměždic . Celou tuto cestu jsme měli samé zábavné úkoly např. dvakrát oběhnout lom, nebo válet sudy padesát metrů dolů u kopce. Po splnění úkolu válení sudů se z nás nikdo nemusel otáčet hlavou za krásami okolí, jelikož viděl svět ze všech stran najednou.
Naše cesta pokračovala dále, až do nějaké vsi, kde jsme zjistili, že jsme po tmě ztratili šipky, ale to nám nevadilo, protože Zajíc, který má skvělý orientační smysl, našel cestu a naše cesta po tmě měla končit po pěti kilometrech. Nakonec jsme došli do Hříměždic, kde jsme se vydali do chaty slibované na papíru pro zájemce o výlet.
V chatě, kde bylo teplo, jsme se najedli guláše, se kterým na nás čekala selka Markéta. Guláš byl výborný, ale i folklór, který nám prozpěvovala Markéta, nebyl špatný. Kdo chtěl, ten se uložil, ostatní mohli být vzhůru.
Ráno jsme vstali a vydali se na cestu po slapském okolí, které bylo celou cestu nádherné. Skoro na konci výletu jsme poseděli na zatopeném bunkru, posvačili a vyrazili do chaty. Tam jsme zabalili, uklidili a pádili na autobus. Autobus, kde v televizi byl vysílán Mr. Bean, jsme stihli a ve zdraví se z tohoto výletu plného překvapení vrátili. Myslím, že všichni máme krásné zážitky a doporučuji vám se někdy přidat do dalšího výletu.
Ondra