26. - 27. 6. 2010 Dětská Berounka

Ač nečlenové klubu a vlastně by se dalo říct spíš nevodáci, nechali jsme se zlákat nabídkou Dětské Berounky. Přišlo nám to velmi vhod, protože jsme si její sjezd plánovali už dlouho, ale realizace vázla na organizaci. A najednou se tu objeví někdo, kdo to všechno udělá za nás. Hurá! Neváhali jsme ani chvilku a hned jsme se přihlásili.

V sobotu jsme úspěšně našli loděnici, získali objednané lodě a vše naložili na vlek. Autobus nás potom dovezl malebnými vesničkami na horní tok Berounky, kde jsme startovali u Dolanského mostu. První den byla plánovaná trasa 21 km s tím, že na 2 zastávkách čekal autobus pro ty, kteří by už chtěli jízdu ukončit a nechat se do kempu dovést. Počasí nám přálo a cesta nabízela celou řadu občerstvovacích zastávek, takže jsme se různě a opakovaně potkávali na řece. Cesta nám hezky ubíhala, takže jsme nakonec v pohodě ujeli celou plánovanout trasu stejně jako ostatní.

Kemp na Kobylce nás přivítal čerstvě posečenou loukou, kde se usídlila většina táborníků. My jsme ale dali přednost chatičce, která ležela až na druhém (zdálo se nám zbytečně vzdáleném) konci kempu. Tuhle "nevýhodu" jsme ale ocenili hned ráno, kdy jsme díky úplnému tichu a klidu vstávali zřejmě jako poslední až okolo deváté. Večer jsme strávili s písničkami u táboráku, tak jak to má na vodě být.

Slunečná neděle začala opět pohodově, vyráželi jsme v 10 hodin a 13-ti kilometrový sjezd poklidnou řekou byl příjemný. Končili jsme na tábořišti u Potůčků, kde závěrečnou hlubokou vodu využili i někteří odvážlivci ke koupání. V cíli jsme si dali dobře propečené kuřátko, a pak už jsme se opět chystali na cestu domů.

Strávili jsme hezký víkend s milými lidmi a ve velmi poklidné atmosféře, za což bych chtěla poděkovat hlavně Tomášovi Výbornému. Organizace byla bezchybná, trasa splutí zajímavá i dobře odhadnuté vzdálenosti, kvalitní přípravu ocenilo svou účastí i sluníčko. Dětská Berounka byla prostě opravu POHODOVÁ, zvládnutelná pro každého. Díky Tomáši, budeme rádi, pokud zase zorganizuješ další výlet, pojedeme určitě zas :-)

Foto: Tomáš Volný, u článku Radek Douděra